IT-Koko

Jak jsem už zmínil důležité standardy jsou u nás pouze a,b,g,n. Ale pro přehled uvedu všechny:

IEEE 802.11 – Původní standard pro 1 a 2 Mbit/s rychlost s frekvencí 2.4 GHz (1999)
IEEE 802.11a – 54 Mbit/s, 5 GHz standard (1999, produkty od 2001)
IEEE 802.11b – Vylepšení 802.11 s podporou 5.5 a 11 Mbit/s (1999)
IEEE 802.11c – Bezdrátové přemostění (bridge); obsaženo v IEEE 802.1D standardu (2001)
IEEE 802.11d – Mezinárodní roamingový dodatek (2001)
IEEE 802.11e – Vylepšení QoS, včetně dlouhých (burst) paketů (2005)
IEEE 802.11F – Komunikace mezi bezdrátovými přístupovými body (2003) Stažen v březnu 2006.
IEEE 802.11g – 54 Mbit/s, 2.4 GHz standard (zpětně kompatibilní s 802.11b) (2003)
IEEE 802.11h – Správa spektra 802.11a (5 GHz) pro Evropu (2004)
IEEE 802.11i – Vylepšený autentifikační a šifrovací algoritmus (WPA2) (2004)
IEEE 802.11j – Dodatek pro Japonsko; nová frekvenční pásma pro multimedia (2004)
IEEE 802.11k – Vylepšení správy rádio zdrojů pro vysoké frekvence. (Navazuje na IEEE 802.11j)
IEEE 802.11l – (rezervováno a nebude použito)
IEEE 802.11m – Správa standardu: přenosové metody a drobné úpravy.
IEEE 802.11n – Vylepšení pro vyšší datovou propustnost
IEEE 802.11o – (rezervováno a nebude použito)
IEEE 802.11p – Bezdrátový přístup pro pohyblivé prostředí (auta, vlaky, sanitky)
IEEE 802.11q – (rezervováno a nebude použito, aby se nepletlo s 802.1Q)
IEEE 802.11r – Rychlé přesuny mezi přístupovými body (roaming)
IEEE 802.11s – Samoorganizující se bezdrátové sítě. (ESS Mesh Networking)
IEEE 802.11T – Předpověď bezdrátového výkonu – testovací metody
IEEE 802.11u – Spolupráce se sítěmi mimo 802 standardy (například s mobilními sítěmi)
IEEE 802.11v – Správa bezdátových sítí (konfigurace klientských zařízení během připojení)
IEEE 802.11w – Chráněné servisní rámce
IEEE 802.11x – (rezervováno a nebude použito)
IEEE 802.11y – Pro běh ve frekvenčním pásmu 3650 – 3700 MHz (veřejné pásmo v USA)

Protože wifi sítě jsou všude kolem nás, tak bychom o nich měli také něco vědět. Proto tu v několika dílech vysvětlím aspoň nějaké základy, které by měl každý uživatel wifi znát.

Wikipedie říká, že: „Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi,wi-fi, wifi) je standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11.“

Jak to ale vzniklo? Ke každé bezdrátové síti musí mít provozovatel patřičnou licenci pro vysílání v určité frekvenci. Této frekvenci se říká licencované pásmo. Frekvencí není nekonečné množství, proto tyto pásma jsou zpoplatněna vysokou částkou. Majitelé licencí si samozřejmě svá pásma chrání, aby v nich nikdo jiný nevysílal.

Protože rádiové vysílání mají i některé přístroje v domácnosti (například mikrovlná trouba), vzniklo bezlicenční pásmo ISM (2,4 GHz), které bylo vyhrazené pro průmyslové, vědecké a lékařské účely. Později se však o toto pásmo začali zajímat i výrobci bezdrátových sítí. Zpočátku každý měl vlastní technologie, ale časem zjistili, že mít jednotný standart je výhodnější. A tak v roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut IEEE specifikaci standartu bezdrátové sítě pracující v pásmu ISM pod číslem 802.11. Tato bezdrátová síť nabízela rychlost, dnes už v uvozovkách, „neuvěřitelných“ 2 Mb/s.

V roce 1999 se tento standart rosšířil o dvě kvalitnější specifikace. 802.11b, která také pracuje v pásmu 2,4 GHz a má rychlost až 11 Mb/s, a 802.11a, která pracuje v novém bezlicenčním pásmu 5 GHz o rychlosti až 54 Mb/s.

Dnes asi nejpoužívanější revize přišla v roce 2003 pod označením 802.11g. Rychlost byla zvýšena na 54 Mb/s v pásmu 2,4 GHz.

Nejnovější standart 802.11n vznikl v roce 2008. Podporuje takzvané MIMO (Multiple-Input-Multiple-Output = mnohonásobný vstup a výstup) zařízení. To znamená, že používá více vysílačů a přijímačů aby se zlepšil signál. Standart 802.11n funguje v pásmu 2,4GHz i 5GHz a je zpětně kompatibilní s revizemi a,b,g. Přenosová rychlost může být až 600Mb/s.

Abyste měli jistotu, že své zařízení bude možno vždy propojit s ostatními, vznikla takzvaná WiFi aliance (dříve WECA). Tato aliance testuje zařízení pracujítí ve standardu 802.11 a těm co vyhovují kritériím propůjčí logo, které ujišťuje kupujícího, že jeho zařízení je schopno komunikovat s ostatními wifi zařízeními s tímto logem.

Jelikož wifi sítě s jednotným standartem mají mnoho výhod, rychle se rozšířily a zlevnily. Dnes se již někdy ani nevyplatí propojovat počítače pomocí klasických ethernetových kabelů.

A proč vůbec 802.11? Standardy vyvíjí jedenáctá pracovní skupina IEEE, která spadá pod standardizační komisi (IEEE 802).

Příště popíšu komponenty wifi sítí a krátce ještě další standardy.